Dnes jsem našel tyto stránky. Znal jsem Marii od dětství. Víc jsme se setkávali v době studií na na praxi v Náchodě na veterinárním středisku. Pak se naše cesty rozdělily a opět se začaly protínat v dobách, kdy jsme oba byli v ČSAV. Později jsme zase rok byli víc v kontaktu, když jsem rok trávil v Náchodě pár metrů od její kanceláře. Vždy byla příjemná, čestná a ochotná pomoci druhým. I když se naše cesty pouze křížily, stále se nemohu smířit s tím, že si už nemůžeme ani chvilku popovídat.

Také já jsem otevřela po dlouhé době stranky A.T.I.C. a zůstávám v šoku nad odchodem paní Talafantové! Všichni jste vyjádřili to, co cítím také já! Čest Vaší památce paní Talafantová!

Je mi do pláče, nemohu uvěřit, že už nepotkám tu úžasnou, moudrou, usměvavou dámu s velkým "D". Maruško, ať je Ti tam nahoře nebíčko lehké, budu na Tebe vždy s láskou vzpomínat. Tuto velmi smutnou zprávu jsem se dozvěděl teprve dnes (když jsem se vracel od M. Háka z Č. Krumlova), proto tak pozdní soustrast.

Vzhledem k tomu, že jsem "byla odejita" ze strakonického městského "Íčka", nekoukám se na stránky asociace tak často, jako dříve. Proto mne dneska velice zaskočil e-mail kolegyně Jolany, která mne upozornila na tuto smutnou zprávu.
Maruška bude "Íčkovému národu" hodně chybět. Byla dobrou duší všech vážných i nevážných podniků. Byla člověk moudrý, nabitý energií, obdařený noblesou pravé dámy. A přitom byla veselá a nikdy nezkazila žádnou psinu.
Věřím tomu, že člověk neodejde ze světa úplně tak dlouho, dokud na něho někdo s láskou vzpomíná. A tak Maruška bude s námi "íčkaři" (píši s námi, protže srdcem stále patřím k vám) ještě mnoho a mnoho let.

Z branže íčkařů jsem před rokem odešel a až těď mě bývalí kolegové na tuhle smutnou zvěst upozornili... Na práci v cestovním ruchu mi zůstaly hezké vzpomínky, zůstalo pár lidí, kteří se stali mými přáteli, a lidé, kterých si vážím. Paní Talafantová patřila mezi ty poslední. Vlastně patří, protože to pořád trvá.

Jsem lajdák, že nechodím na naše stránky, ale tohle mě opravdu dostalo!
Nevím jak to vyjádřit, ale je mi to hrozně líto. Maruščin příjemný úsměv je nezapomenutelný. Bude nám chybět jak při práci tak při zábavě

Někdy se říká, že každý je nahraditelný. Já si to nemyslím. Jsou lidé, kteří jsou neopakovatelnými originály lidského bytí. Maruška je jedním z nich. Když jsem nastoupila jako "elévka" do cestovního "vzruhu" prachatického íčka a přijela prvně na jednání ATIC jako novočleňák, byla to právě ona, která mě s otevřenou náručí přijala společně s ostatními a pak v průběhu let radila v mé práci. Děkuji z celého srdce a posílám tichý pozdrav s nadějí, že tam daleko je Ti také dobře.
Prosím, drž nám palečky, ať to tu bez Tebe zvládneme.

Milá Maruško,
nemůžu tomu uvěřit a nemohu najít ta správná slova. Díky za to jaká si byla. Jsem ráda, že jsem měla to štěstí, že jsme se potkali. Díky.

Milá Maruško, v Tvém případě je velmi těžké psát o Tobě v minulém čase. Nemohu tomu uveřit. Díváš-li se na nás shora, pak jistě vidíš, jak nás "íčkaře" zpráva o Tvém odchodu zarmoutila. V Náchodě i v informačních centrech ČR - díky Tvé dloholeté a velmi výrazné práci pro ATIC - však Tvé dílo zůstává. Za sebe Ti slibuji, že se budu snažit práci pro IC vykonávat s Tvým nadšením a pochopením pro dobro věci. Kéž by se mně dařilo to, co bylo u Tebe přirozené a samozřejmé!!! Přeji Ti pokojný odpočinek anebo lépe "Krásné cestování po nebeském ráji!"
Dagmar Kremzerová

Dnes jsem se dozvěděl tuto smutnou zprávu.Žádná slova nevyjádří mé pocity.Vždy budu vzpomínat na paní Marii Talafantovou , jako na slušného a pracovitého člověka.Čest její památce.